ProjektyStezka sv. Ludmily měří dohromady cca 132 kilometrů a spojuje místa, kde žila, působila a nakonec zemřela česká kněžna Ludmila, která patřila do vůbec první české knížecí a královské dynastie Přemyslovců. Řadu míst, po kterých stezka vede, svou existencí kněžna Ludmila ovlivnila.
Trasa začíná v Mělníku, odkud údajně Ludmila pocházela. Dále pokračuje přes přemyslovská sídla na Budči, Levém Hradci až na Pražský hrad, odkud se stáčí směrem k Berounce, k obci Svatý Jan pod Skalou a míří na Tetín, kde Ludmila zemřela. Putující tak procházejí krajinou, kudy před víc než tisíci lety projížděly knížecí družiny na koních a kde se formoval první raně středověký český stát. Na některých místech najdou poutníci rozvaliny prastarých hradišť, jinde dochované rotundy nebo kostely, na dalších místech jen široce vymýcené prostory na ostrohu, kde bývalo opevnění.
Stezka je rozdělena do 11 etap, ke kterým ještě přináleží mezietapa putování po Praze 2. Každá z etap se věnuje jinému období života sv. Ludmily a zároveň nabízí i různé otázky k zamyšlení a seberozvoji. Po cestě tak mohou putující přemýšlet například o svém vztahu k rodině, modernitě, přírodě nebo minulosti.
Celou trasu si můžete prohlédnout zde.
Putování začíná u kostela sv. Ludmily v Mělníku, odkud zřejmě kněžna Ludmila pocházela a který je jako město už od raného středověku spojován s manželkami vladařů. Trasa vede centrem města a kolem zámku, který je v současnosti v majetku rodu Lobkowiczů – potomků sv. Ludmily. Dále pokračuje kolem vyhlídky na soutok Vltavy a Labe (resp. Labe a plavebního kanálu), poté přes řeku do zámeckého parku v Hoříně. Trasa míjí i technickou památku hořínského zdymadla z roku1905, pomocí kterého lodě překonávají osmimetrový rozdíl hladin.
Téma k zamyšlení:
Sv. Ludmila se zřejmě narodila na Mělníku. Kde jsem doma já a co pro mě domov znamená? Jaký byl můj odchod z domova, od rodičů?
Druhá etapa Stezky sv. Ludmily vede rovinatou krajinou. Z Lužce od kostela sv. Jiljí pokračuje trasa podél historického plavebního kanálu. Ve Vraňanech míjí stezka nedávno opravený zdvižný most, v části Nové Vsi Vepřek bývalo keltské a středověké sídliště. Etapa končí v Nelahozevsi, odkud pocházel Antonín Dvořák. Cesta k jeho rodnému domu vede okolo tzv. poesiomatu – jukeboxu, kde si lze po zatočení kličkou pustit třeba Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila. Ve Dvořákově rodném domě funguje nově otevřený památník.
Téma k zamyšlení:
Nelahozeves je rodištěm Antonína Dvořáka, autora oratoria Svatá Ludmila. Jsou pro mě umění a hudba důležité? Jak? Dokáže mě hudba/umění inspirovat?
V Nelahozevsi si lze prohlédnout místa spjata s Antonínem Dvořákem nebo navštívit renesanční zámek, patřící Lobkowiczům. Pak stezka míří podél trati k městu Kralupy nad Vltavou, jehož velkou část za druhé světové války vybombardovalo americké vojsko (cílem byla místní rafinérie). Trasa vede městem a pak do Minic, kde stojí kostelík zasvěcený patronovi poutníku sv. Jakubovi. Etapa končí v Zákolanech, kde se nacházejí zbytky někdejšího přemyslovského hradiště Budeč. Právě na Budči se křesťanské liturgii učil vnuk sv. Ludmily, kníže Václav.
Téma k zamyšlení:
Na Budči získal Ludmilin vnuk sv. Václav vzdělání. Jak vzpomínám na školu? Co bych se chtěl/a v životě ještě naučit?
Sídlo na Budči bývalo v 10. století jedním z klíčových hradišť Přemyslovců. Je tak pravděpodobné, že tu pobývala i kněžna Ludmila. Zdejší kostel sv. Petra a Pavla je starý jedenáct století a v jádru je nejstarší stojící budovou v Česku. Z Budče trasa míří přes přípražské obce Svrkyně, Noutonice, Velké Přílepy a Úholičky k dalšímu přemyslovskému hradišti – Levému Hradci v Roztokách. Nová boží muka u Svrkyně připomínají oběti útoku z 11. září 2001 v USA a uctívá české světce, mezi nimi i kněžnu Ludmilu.
Téma k zamyšlení:
Na Levém Hradci zřejmě často pobývala rodina vládnoucích knížat – Přemyslovců. Co pro mě znamená rodina? Pečuji o vztahy ve své rodině?
První křesťanský kostel v Čechách, kostel sv. Klimenta, nechal v 9. století vybudovat kníže Bořivoj I. právě na Levém Hradci, jednom z nejdůležitějších přemyslovských hradišť. Odsud vede stezka přes Roztoky, pražské části Suchdol, Lysolaje a Dejvice městskou zástavbou až do historického jádra našeho hlavního města. Pražský hrad se řadí k největšímu hradnímu komplexu na světě a býval tradičním sídlem českých panovníků. Založil ho zřejmě Bořivoj I. už kolem roku 880 n. l.
Téma k zamyšlení:
Mezi svými jednotlivými hradišti se Přemyslovci často přemisťovali. Věnuji dost času pohybu a péči o své tělo? Pečuji o své psychické a fyzické zdraví?
Začátek 6. etapy je u baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, kam přenesl v roce 925 z Tetína kníže Václav tělo své babičky Ludmily. Hrob sv. Ludmily je zde dosud. Trasa odsud míří přes Malou Stranu a Smíchov k vrchu Děvín v Hlubočepích. Odsud vede stezka na Barrandov, ke kostelu Krista Spasitele. Moderní svatostánek uprostřed panelového sídliště slouží i jako komunitní centrum a místo ke zklidnění. K vidění je tam putovní ikona sv. Ludmily z jubilejního roku 2021. Stavitelé do oltáře vložili i relikvii této světice.
Téma k zamyšlení:
Pražský hrad je místo posledního spočinutí sv. Ludmily. Jak vzpomínám na své předky? Jak se mi podařilo vyrovnat se s jejich smrtí?
V době nového uvědomování české historie na přelomu 19. a 20. století vzniklo v Praze mnoho nových svatoludmilských míst a objektů. Praha 2 se rozhodla nejviditelnější z nich v roce 2021 propojit v jedno putování. Na tuto mezietapu se zájemce napojí poté, co přejde Palackého most. Klíčovým bodem je překrásná bazilika sv. Ludmily, která byla vysvěcena v roce 1893. Zpátky na hlavní trasu stezky na druhém břehu Vltavy se dá pak dostat z Výtoně po železničním mostě nebo přívozem.
Téma k zamyšlení:
Objekty zasvěcené sv. Ludmile, v čele s nádhernou bazilikou na Vinohradech, jsou po celé Praze. Věřím v něco, co mě přesahuje? Jak pečuji o víru v sobě?
Etapa startuje na Barrandově u nového kostela Krista Spasitele, který získal titul Stavba roku 2021. Dále prochází krásnou přírodou Prokopského a Dalejského údolí, částečně po zelené značce KČT a naučné stezce. Putující se seznamují s pozůstatky těžby vápence, s nálezy zkamenělin a unikátní geologickou minulostí celého prostoru, který byl mimo jiné utvářen obrovskou podmořskou sopkou (dnes zaniklou). Cestou lze minout i několik studánek. Etapa pokračuje přes pražskou část Řeporyje do obce Ořech.
Téma k zamyšlení:
Kostel na Barrandově je jeden z mála nových svatostánků v Praze. Je zde uložena část ostatků sv. Ludmily. Jak moc mi vyhovuje současná doba? Jaký mám vztah k moderním technologiím?
V Ořechu začíná trasa u kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Ve zdejší farnosti dlouhá léta působil kněz a spisovatel Jindřich Šimon Baar. Odtud vede trasa mezi poli k Chotči a míjí oblast starých vodních mlýnů na Radotínském potoce. Funkční je dosud mlýn Veselých ze 17. století. Nad Chotčí se tyčí dominanta krajiny – raně barokní kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Stejné svěcení má i jeden z tetínských kostelů. Stezka pak vstupuje do CHKO Český kras a míří do Třebotova. Výjimečnou atmosféru má třebotovský židovský hřbitov.
Téma k zamyšlení:
Krajina starých mlýnů symbolizuje odplynulou dobu. Jsou věci z mé minulosti, které nemohu změnit? Jak jsem se poučil/a ze svých chyb?
V Třebotově, kde začíná 9. etapa, stojí kostel sv. Martina s oltářem, který byl původně v Chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Od něj putující pokračují k Vonoklasům a tamní kapli sv. Václava. Dál cesta vede k obci Karlík, nad níž ve středověku stával hrad stejného jména. Nenáročná trasa se vine k obci Mořinka s vesnickou památkovou zónou, nad kterou se tyčí menhir, který zde v roce1999 vztyčil sochař Petr Vána se svými přáteli. Krajinou lomů, kde v 50. letech20. století pracovali za těžkých podmínek političtí vězni, budou poutníci po červené značce KČT klesat k Berounce do Karlštejna.
Téma k zamyšlení:
Oltář v třebotovském kostele původně býval v Chrámu sv. Víta. Jak zvládám stěhování? Jaký mám vztah k venkovu a jaký k městu? Je mi dobře tam, kde žiju?
V Karlštejně přímo u řeky stojí kostel sv. Palmácia, kde lze v turisticky vytížené oblasti najít klid. Jde o jediný český kostel tohoto zasvěcení. Nad obcí se tyčí nejznámější český hrad Karlštejn. K jeho nejcennějším prostorám patří kaple sv. Kříže s deskovým obrazem sv. Ludmily od Mistra Theodorika. Fascinující, geologicky zajímavá krajina poutníky provází až k Solvayovým lomům, hornickému skanzenu s úzkorozchodnou dráhou, ukázkami strojní technikami i s vyhlídkami na prastaré skalní masivy. Pak trasa sestupuje do mystické obce Svatý Jan pod Skalou.
Téma k zamyšlení:
Ve Svatém Janu pod Skalou zřejmě potkala sv. Ludmila poustevníka Ivana. Jak je o samotě mně? Dokážu být sám/sama? K čemu mohu samotu využít?
Poutní místo Svatý Jan pod Skalou leží v srdci Českého krasu. Krásná příroda spojená s historickými stavbami tady dala v roce 1889 vzniknout vůbec první značené turistické trase v Čechách. Zřejmě právě ve Svatém Janu se kněžna Ludmila a její manžel Bořivoj setkávali s poustevníkem Ivanem a diskutovali spolu o novém náboženství – křesťanství. Podél Kačáku po žluté trase KČT dojde putující do Srbska a pak po zelené na Tetín, kde byla sv. Ludmila zavražděna. Známé přemyslovské hradiště bylo údajně osídleno již v pravěku.
Téma k zamyšlení:
Svatá Ludmila zemřela kvůli zradě své snachy Drahomíry. Dokážu se v životě vyrovnat se zradou? Dokážu zradu odpustit?
Zážitky a fotky z putování s námi můžete sdílet v naší FB skupině Putování za kořeny.
Stezka sv. Ludmily provede zájemce po místech, kde Ludmila žila, kde působila, kde ji zastihla smrt z rukou vrahů najatých snachou Drahomírou. Trasa povede z Mělníka na Tetín, a to třeba přes Budeč, Levý Hradec, Pražský hrad či obec Svatý Jan pod Skalou. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Stezka bude dlouhá cca 132 km a povede po již existujících trasách Klubu českých turistů. Otevřeme ji v září roku 2025, v roce 1100. výročí od přenesení ostatků sv. Ludmily z Tetína na Pražský hrad.
Skrze stezku chceme propojit místní obyvatele a obce na její trase se nacházející, aby při svém putování poutník cítil, že je všude vítán a v případě potřeby se bude mít na koho obrátit.
Na stezce spolupracujeme také s římskokatolickou farnosti u baziliky sv. Ludmily na Vinohradech a také s Městskou částí Praha 2, jejíž hra Putování po stopách kněžny Ludmily se tak stane součástí něčeho většího. Více informací o hře naleznete na putovani.praha2.cz.
Víte o nějakém zajímavém místě mezi Tetínem a Mělníkem, které bychom měli do stezky zahrnout? Napište nám na info@svataludmila.cz.
Projektový záměr ZDE →
Poutní turismus je fenoménem současné doby a cestou k hledání vlastní identity.
Newsletter
