Vintířova stezka propojuje místa, kde vzkvétal kult mnicha, poustevníka, diplomata a vyjednavače sv. Vintíře.
První část stezky vede bavorsko-českým příhraničím po jedné z nejstarších obchodních stezek, z Vintířova domovského kláštera Niederaltaich v Bavorsku, vine se podél zlatonosné reky Otavy a končí v Blatné v jižních Cechách. Stezku v tomto rozsahu vytvořil Plzeňský kraj. V roce 2025, u příležitosti výročí 980 let od smrti sv. Vintíře, spolek SVATÁ LUDMILA trasu prodloužil až do Prahy do Břevnovského kláštera. Tam byl poustevník na vlastní přání po své smrti pochován (zemřel r. 1045). Nová část stezky měří 136 kilometrů a lze ji rozdělit do šesti etap.
Začátek je ve městě Blatná, vede na sever přes Březnici, poutní místo Svatá Hora v Příbrami a přes brdské Hřebeny pak míří do Českého krasu. Další zastávkou je pravěké sídliště a později přemyslovské hradiště Tetín, trasa pokračuje k obci Svatý Jan pod Skalou s tamním bývalým benediktinským klášterem a poutnickou tradicí. Pak míří přes Rudnou a Třebonice do hlavního města– na Břevnov. Vintířova stezka je v krajině značená symbolickými zastaveními. V terénu se putující orientují pomocí tabulek Klubu českých turistů.
PŘEHLED ETAP
1. etapa – z Blatné do Březnice
Druhá část Vintířovy stezky začíná v Blatné, jejímž symbolem je 40 metrů vysoká historická strážní věž 16. století. Věž sloužila k obraně města a z jejího vrcholu je krásný výhled na město a okolní jihočeskou krajinu. Výraznou dominantou Blatné je zámek, jenž je v majetku rodu Hildprandtů, kteří ho získali zpět po r. 1989. Blatná je také známá pěstováním růží a zámkem uprostřed rybníka, na kterém se můžete projet na lodičkách.
Od kostela Nanebevzetí Panny Marie vede trasa do obce Paštiky, k vesnici Chobot (a tamní půvabné kapličce) a pak do vesnice Černívsko se zříceninou Křikava. Ve vesnicích Hostišovice nebo Koupě stojí bývalé tvrze přebudované na sýpky. Etapa končí u zámku v Březnici, chlubícího se renesančními sgrafity a arkádovou chodbou. K zámku patří kromě klasického anglického parku renesanční bylinná zahrádka. Za prohlídku stojí zámecká kaple, rytířský sál s kazetovým stropem nebo jedna z nejstarších knihoven u nás z 16. století.
Zajímavosti na trase:
Zámecký park v Blatné s řadou cizokrajných dřevin, romantických zákoutí, umělou jeskyní a stády daňků nabízí možnost krásných vycházek. V Paštikách stojí kostel Jana Křtitele s cibulovitou věží. Dominantu v malé vesnici vybudovali v roce 1753 podle plánu Kiliána Ignáce Dientzenhofera, který sám na stavbu dohlížel. Kousek odsud po trase si pak lze prohlédnout pravěké a raně středověké hradiště Hradec u Hudčic.
2. etapa – z Březnice na Svatou Horu
V Březnici zaujme návštěvníky kostel sv. Františka a sv. Ignáce a také kamenný most, který byl postaven roku 1899 na místě starého. Na jeho krajích stojí čtyři pískovcové sochy – Ukřižování, Panny Marie Bolestné, sv. Dismase a sv. Jana Nepomuckého. Trasa pokračuje směrem do Příbrami přes Tochovice podél zlatonosného potoka, kde lze spatřit pozůstatky po dávném rýžování zlata, pokračuje krajinou bývalých uranových a rudných dolů.
Další zastávkou je vesnice Kamenná, kde v lese chátrá tamní zámek. Okolo nejvyšší hory Příbramské pahorkatiny Vojna jde trasa k Aleji svobody, která připomíná nedaleko ležící bývalý tábor pro politické odpůrce (v současnosti v táboře funguje Památník Vojna Lešetice). Pak už poutníky čeká putování Žežicemi a příbramskou městskou zástavbou kolem areálu Nového rybníka až ke Svatohorské aleji. Etapa končí na jednom z nejznámějších poutních míst u nás – na Svaté Hoře v Příbrami.
Zajímavosti na trase:
V Březnici stojí za návštěvu bývalá jezuitská kolej (nyní muzeum). Uvidíte např. renesanční svatostánek ze zaniklého březnického kostela. V Březnici také nedávno opravili synagogu. Mezi obcemi Kamenná a Žežice leží stranou od trasy Památník Vojna. Původně tábor pro německé válečné zajatce, situovaný mezi bývalými uranovými šachtami, sloužil v druhé pol. 20. století jako tábor nucených prací jako zařízení pro odpůrce komunistického režimu.
3. etapa – ze Svaté Hory do Osova
Barokní skvost – poutní místo Svatá Hora – se tyčí nad Příbramí už víc než 300 let. Jednou z dominant areálu je původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie, přestavěný v 17. století. Na stavbě ozdobných prvcích se podíleli známí umělci své doby – například Petr Brandl, Jan Brokoff či Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferovi. V areálu mohou návštěvníci absolvovat komentovanou prohlídku, podívat se do sklepení nebo na zvonici.
Trasa pokračuje na sever krajinou kopců a lesů. U obce Kardavec mohou poutníci na kopci spatřit půvabnou kapličku, pak trasa dál vede kolem původně gotické tvrze v Pičíně. Zastavit se lze v Bukové u Příbramě, kde zájemce čeká v Čechově stodole výstava inspirovaná Starými pověstmi českými a národními tradicemi. Pak stezka míří do části Brd zvané Hřebeny. Při cestě přes hřebenovou stezku minou putující tzv. Čtyřmezí, označující „dotek“ obcí Dobříš, Hostomice, Buková a Rosovice. Etapa končí v Osově.
Zajímavosti na trase:
Svatá Hora nabízí široké služby – lze tu například objednat speciální zážitkovou noc s noční prohlídkou ambitů, krápníkové kaple při svíčkách nebo absolvovat večeři s živou hudbou v barokní jídelně. Vydat se můžete také k věžním hodinám. Svatá Hora nabízí i zázemí pro poutníky. Na výhledy se mohou těšit ti, kteří vystoupají na kamennou osmibokou rozhlednu z roku 1940 na Studeném vrchu. Dojdou k ní odbočkou z Brdské hřebenovky. Vede na ni 81 schodů.
4. etapa – z Osova do Svatého Jana pod Skalou
Etapa začíná u osovského kostela zasvěceného sv. Janu Křtiteli – oblíbenému poustevníkovi sv. Vintíře. Stezka pak míří přes Všeradice a Vinařice na sever a vstupuje do Českého krasu, do kraje vápencových a břidlicových usazenin a jeskyní. Region je plný bývalých vápencových lomů –dechberoucí je pohled z vyhlídky na lom Homolák. Trasa dál vede jednou z nejvýznamnějších přírodních rezervací v CHKO Český kras – rezervací Koda, kde lze obdivovat krasové jevy. V horninách zdejší rezervace je spousta zkamenělin a trilobitů.
Další zastávkou stezky je Tetín, vdovské sídlo kněžny Ludmily. Známé přemyslovské hradiště bylo údajně osídleno již v pravěku. Teď je možné tu vidět mimo jiné kostel sv. Jana Nepomuckého nad příkrými skalami nad řekou. Z vyhlídky u kostela se lze pokochat pohledem na Berounku a do krajiny. Trasa následně sestupuje k městu Beroun, vede kolem tamního nádraží a končí u kláštera v mystické obci Svatý Jan pod Skalou.
Zajímavosti na trase:
Kopec Bacín nedaleko Vinařic, nejvyšší bod Českého krasu, býval v pravěku prostorem obětiště. Zjistilo se to v roce 1988, kdy jeskyňáři při zkoumání pukliny na kopci objevili historické pozůstatky. Archeologové zde potom podnikali několikaleté výzkumy, při kterých našli kosti, keramiku nebo kamenné nástroje. Nálezy pocházely nejen z pravěku, ale i raného či vrcholného středověku. Podle archeologů je Bacín unikátní v tom, že lidé zde prováděli rituály kontinuálně deset tisíc let.
5. etapa – ze Svatého Jana pod Skalou do Rudné
Pátá etapa začíná v obci Svatý Jan pod Skalou, v srdci národní přírodní rezervace Karlštejn. Krásná příroda spojená s historickými stavbami tady dala v roce 1889 vzniknout vůbec první značené turistické trase v Čechách. Dějiny místního benediktinského kláštera sahají do 11. století, v druhé polovině 20. století v něm býval tábor nucených prací. Ke klášteru přiléhá barokní kostel sv. Jana Křtitele, postavený v době, kdy do obce začala chodit poutní procesí kvůli znovunalezeným ostatkům sv. Ivana.
Ze Svatého Jana vede stezka na sever podél Loděnického potoka ke kapli sv. Ivana a pak dál do Vráže, Chrustenic a Nenačovic. Končí pak v Rudné, která získala své jméno po rudě, jež se zde těžila už od poloviny 19.století. Odsud ji vozili do Kladna. Ložisko rudy se táhlo od Loděnic přes Nučice až Jinočanům. Protože těžená ruda byla velmi kvalitní, vyráběli z ní potrubí i pro hlavní město tehdejší monarchie – Vídeň.
Zajímavosti na trase:
V centru Svatého Jana pod Skalou stojí za návštěvu jeskyně, v níž podle legend žil v 9. století první český poustevník Ivan. Ten se tu údajně potkal s knížetem Bořivojem. Za trochu námahy stojí dvoukilometrový výšlap ze Svatého Jana k Solvayovým lomům, hornickému skanzenu s úzkorozchodnou dráhou, ukázkami strojní techniky i vyhlídkami. Pozoruhodný je pohled na obec z vyhlídky u kříže.
6. etapa – z Rudné na Břevnov
Poslední etapa prodloužené Vintířovy stezky začíná v Rudné u kostela Stětí sv. Jana Křtitele. Trasa míří přes Nučice a také přes Jinočany, které byly ve středověku majetkem Břevnovského kláštera a kde kdysi sídlil poustevník. Odtud dál trasa pokračuje historickou krteňskou cestou městské zástavbě a přes pražské Stodůlky kolem kostela sv. Jakuba a přes Řepy ke klášteru na Bílé Hoře. Putování se uzavírá u Břevnovského kláštera, kde je pohřben sv. Vintíř.
První mužský benediktinský klášter v Čechách založili v roce 993 pražský biskup Vojtěch a český kníže Boleslav II. Velké škody utrpěl za dob husitů, obnoven byl v 18. století podle projektu Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce. Za pruského obléhání Prahy roku 1757 sloužil jako stáj a lazaret.
Návštěvníci mohou navštívit baziliku sv. Markéty, kryptu z 11. století a barokní prelaturu s Tereziánským sálem. Provázejí je samotní mniši. Volný vstup je do památkově chráněné zahrady.
Zajímavosti na trase:
V části Rudné Dušníky se tyčí uměle navršený kopec zvaný Homole, o jehož původu se vedou debaty. V 17. století zde postavili kostel sv. Jiří, kvůli provozu železnice se v něm ale začaly objevovat trhliny. Proto byl zkraje 20. století stržen a nahradil ho kostel nový, který se nedávno dočkal obnovy.
V areálu opatství Proměnění Páně na Bílé Hoře vznikl v roce2007 klášter benediktinek. Barokní komplex je dílem J. B. Santiniho. V areálu funguje poutnická zahrada.
Zážitky a fotky z putování s námi můžete sdílet v naší FB skupině Putování za kořeny.
Poutní turismus je fenoménem současné doby a cestou k hledání vlastní identity.
Newsletter
